Cats

13. august 2011 at 12:29 | Angie |  Diary






Vždycky jsem chtěla mít doma nějaké zvíře. Když jsme byly se sestrou malé, tak jsme měly plno morčat. Prvně jsme měly jen dvě, protože sousedka se jich chtěla zbavit. Byly to oba dva kluci, jak nám řekla. Po pár týdnech jeden z nich začal tloustnout a bychom se bály, že se nafukuje a má nějaké zdravotní problémy.

Máma s ním šla k veterináři a vrátila se s tím, že to je holka a těhotná. Takže s Ferdy se stala Ferdina. A za nějaký čas (vážně už nevím za jak dlouho) měla "děti". Viděla jsem její porod. To bylo velmi nechutné a moje dětské vědomí bylo nenávratně zničené. :D

Pak jsme měly ještě 2 potkánky - albíny. Mámě a tátovi se to absolutně nelíbilo. Ještě teď si pamatuju, jak s tím nesouhlasili. Po pár dnech už je měl táta zachumlané u sebe, když odpočíval na gauči. Byly součástí rodiny. Jsou rozkošný, pokud si je ochočíte. Možná to je divné, ale vypouštěly jsme je po bytě jednou za den. Měly malou klec a pohyb potřebují. Hlavně jsou velmi chytří. Jeden umřel na stáří (žijí cca 2 roky) a druhý na nehodu. Je to malé zvíře oproti nám a jednou, když ségra byla v nemocnici na operaci, máma v práci. Táta se chystal do práce a já přišla ze školy, tak jsem ho jako obvykle vypustila na proběhnutí. Pak jsem jen slyšela tátu, jak vyšel z koupelny, zaklel, když se bytem rozneslo bolestné zapísknutí. Hrklo ve mně. Táta mi v ruce donesl Jerryho, abych ho prý dala do klece. Tak jsem ho tam dala a on se tam jenom bolestně zmítal. Měl rozjeté nožičky jako by ho někdo zašlápl. Podívala jsem se na tátu a řekla mu, že asi umírá. Řekl, že jedeme k veterináři.


I když jsem byla dítě, tak mi bylo jasné, že s tímhle veterinář nic neudělá. Umřel mi v ruce. Brečela jsem, ale byla jsem alespoň ráda, že umřel v náruči někoho, kdo ho měl rád.

Štvalo mě, že táta nic neřekl. Jako kdyby za to nemohl. Možná jsem Jerryho neměla pouštět, ale vždycky když jsme to dělali, tak jsme přes celý byt zařvali, že jsou venku, tak ať dáváme pozor. Ale on neřekl vůbec nic. Ani sestře ani máme a mě taky nic. Ani omlouvám se, nebo že mu je to líto. Dostal pár bodíků k dobru, že jel semnou k tomu veterináři místo, aby uháněl do práce. Určitě přijel pozdě a možná se i pár dní užíral. Ale nic nemění na tom, že to způsobil on a mlčel.

Vážně nevím, proč to řeším, tak se zpožděním (několik let :D) jen se mi to momentálně vybavilo.

Momentálně má sestra psa. Žije déle, ale je s ním hodně práce. Já miluju koně, ale to by bylo mnohem více na udržování a nevejde se mi do postele. :D Jsem fakt ráda, že mi ho mamky přítel nekoupil. Bylo by skvělé mít vlastního koně, ale nechtěla bych ho nechat jen tak někomu napospas, když pojedu do ciziny atd. Takže kočička je nejlepší řešení. Je malá na přepravu, vejde se do postele. Nemusí se pravidelně venčit. Je přizpůsobivá a bude s vámi, když se přítel na vás vykašle. Proč jen musím mít na ně alergii? A to, že ty plešaté kočky - sphynx cat - jsou protialergení, je pěknej kec. Přežiju to, protože teď se neumím pořádně postarat ani sama o sebe natož o někoho dalšího. :D

Tak si užívám, když u někoho jsem a on ty kočky má. První je babičky a druhá je tety. Jména si nepamatuji.




 


Comments

1 Nikdo Nikdo | 13. august 2011 at 12:32 | React

Prosím klikni je to dobrá hra

http://Xellos.mondozoo.com

2 Mary Depp Snape Mary Depp Snape | Web | 13. august 2011 at 12:32 | React

jejku,zlatá :D :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.